DEN POTÉ

V současné Francii, jak se zdá, se v pojmech zdraví daří uvolňování. I když stále nechápeme všechny příčiny, vláda si po měsících lhaní připisuje všechny zásluhy. Na ekonomické frontě globální úpadek zahajuje svou neúprosnou činnost, jako tsunami. Nezaměstnanost stoupá; bankroty se násobí; každý den je roztříštěno několik životů. Jen v dubnu přibylo ve Francii 843 000 nezaměstnaných. Mezitím ve slonovinových věžích nadnárodních společností „jedno procento“ horečně připravuje sociální plány, restrukturalizace a zavírání. Třídí, pokládají a slučují, s jediným cílem na mysli: obhájit své zisky, a, bude-li možno, je zvýšit.

Nejen že vzroste nezaměstnanost, ale kapitalisté a jejich peněženky nám říkají, že námezdní síly budou muset pracovat déle a „souhlasit“ s mzdovými škrty. A tak jsou ochotni zvýšit nezaměstnanost, snížit spotřebu, i když to je to, čemu se údajně chtějí vyhnout. Ve skutečnosti nechtějí. Jejich jediný cíl: obnovit a zvýšit zisky a ziskovost kapitálu, v jejich očích náležitě investovaného. Proto není na pořadu zvýšení mezd, zkrácení pracovní doby a nábor.

Kapitalisté neinvestují, aby uspokojili potřeby nebo dali práci nezaměstnaným. Investují, aby vytvářeli zisk. A kdyby v čase krize musely být továrny zavřeny k vydělání peněz, žádné obavy. Kapitalismus tak fungoval vždycky – a nikdy nebude fungovat jinak. Je nejvyšší čas z toho vyvodit veškeré závěry. Odborové hnutí, vystaveno lavině sociálních plánů, restrukturalizací a uzavírání, nemůže být spokojené s vyjednáním počtu zrušených pracovních míst nebo s objemem prémií pro nadbytečné. Musí změnit strategii a přizpůsobit se novému období.

K budování „dne poté“ společenského a ekonomického pokroku musí být zvednuto zpochybnění firemního vlastnictví a vloženo do srdce boje. Musí být požadováno (a potvrzeno) znárodnění firmy (společnosti) – pod demokratickou kontrolou zaměstnanců. To je nejbezpečnější způsob, jak zachovat výrobní prostředky, pracovní místa a mzdy.

Počínaje společnostmi, jež pokrývají nejzákladnější potřeby obyvatelstva: energie, vodu a zdraví. Na tomto poli musí být farmaceutický průmysl, nemocnice, laboratoře zcela veřejné, spravované zaměstnanci, pro potřebu všech obyvatel.

Musíme také znárodnit všechny soukromé banky, jinak budou vše neustále ovlivňovat, ať se děje cokoli. Musíme učinit přítrž těmto parazitům, kteří v současné krizi našli nové příležitosti, jak se obohatit. Heslo znárodnění – bez náhrady velkým akcionářům – je stále aktuálnější, protože soukromý sektor žije z masového vlévání veřejných (státních) peněz. Například správní rady Renaultu, Air France nebo Airbusu připravují zrušení tisíců pracovních míst, ale zároveň požadují – a dostávají – miliardy eur z veřejných peněz! To je skandální naplnění starého buržoazního hesla: „Znárodnit ztráty, privatizovat zisk“.

(redakční sloupek zpravodaje odborů chemického a energetického průmyslu při CGT, Francie, 2020)

Překlad Vladimír Sedláček

P.S. překladatele: Co takhle místo Francie dosadit ČR, místo Renaultu třeba VW, místo Air France dosadit Smartwings… nebo prostě do první věty vložit EU, aby se to nezdálo být tak vzdálené…