Lídr OS ČMS Grospič uctil památku národního hrdiny Jana Švermy!

Předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, poslanec Stanislav Grospič se v Mnichově Hradišti zúčastnil pietního aktu a kulturního večera u příležitosti 75. výročí úmrtí národního hrdiny Jana Švermy. Grospič tím potvrdil nutnost kontinuity nynější komunistické politiky i orientace odborové organizace s nadčasovým odkazem tohoto revolucionáře. Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska se hrdě hlásí k bojovníkům za práva pracujích, k zásadním postavám odborového hnutí.

Jan Šverma byl komunistický politik a novinář, vedoucí činitel KSČ, národní hrdina. Studoval práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, studia však nedokončil a začal se věnovat politické a žurnalistické dráze. Spolu s Václavem Kopeckým se účastnil aktivit Marxistického sdružení, určeného mladé inteligenci. Roku 1921 se stal zakládajícím členem KSČ. Ve 20. letech byl funkcionářem Komunistického svazu mládeže Československa (Komsomolu) a redaktorem Rudého večerníku, od r. 1924 byl členem ÚV Komsomolu. V letech 1926 – 1928 studoval na Leninské škole v Moskvě, účastnil se jednání v orgánech Kominterny o situaci v KSČ. Byl stoupencem bolševizace KSČ, od r. 1929 členem ÚV KSČ, politbyra ÚV KSČ a vedení Rudých odborů, dále pracoval jako redaktor Rudého práva a spolu se Zápotockým, Zikou a Dolanským i vedoucím činitelem Rudých odborů. Když byl v r. 1934 na Gottwalda a Kopeckého vydán zatykač a ti se uchýlili na dva roky do Moskvy, Šverma se stal v Praze vedoucím politikem KSČ. 1935 – 1938 byl poslancem Národního shromáždění, 1936 – 1938 šéfredaktorem Rudého práva, od 1935 byl kandidátem exekutivy Komunistické internacionály. K jeho nejvýznamnějším dílům patří Rok 1948 v Čechách (1933), Na okraj lipanského výročí (1934), Proti panské jednotě (1936), Hus, Tábor a naše doba (1937), Role českého národa v historii (1939).

Od 1938 byl členem moskevského vedení KSČ, 1939 – 1940 řídil práci zahraničního byra KSČ v Paříži a vydával zde časopis Světový rozhled. Po porážce Francie odešel přes Jugoslávii do SSSR, kde se všestranně podílel na práci moskevského vedení KSČ, přispíval do řady sovětských časopisů a do čs. vysílání moskevského rozhlasu, redigoval Československé listy, řídil politickou práci při formování čs. vojenských jednotek v SSSR a od 1941 pracoval ve Všeslovanském výboru v Moskvě. S Klementem Gottwaldem, Bohumírem Šmeralem a Václavem Kopeckým pracoval na přípravě budoucího Košického vládního programu. Za Slovenského národního povstání byl v září 1944 vyslán na Slovensko, kde po ústupu povstalců do hor při přechodu hory Chabenec 10. 11. 1944 zemřel vysílením během patnáctihodinového pochodu ve sněhové bouři. Hrdina ČSSR in memoriam (1969), Leninův řád in memoriam (1969).

Jan Šverma se svým revolučním zápalem , intelektem a odhodláním stal závazným vzorem nejen pro pokrokové a vlastenecké politické představitele, ale i pro třídně orientované odboráře, kterým je věc obhajoby práv pracující třídy vlastní.

 

Čest památce Jana Švermy, bojovníka proti fašismu a kapitalismu!