Práce z domova, kdo získává, kdo tratí?

Pracovat z domova možná zní skvěle. Žádné dojíždění, pohodlné oblečení, domácí mazlíček, ať už pes, kočka či cokoli jiného na dosah, no nebuďte s tím spokojení! Šetříš peníze na plyn, šetříš čas a jsi v bezpečí před Covidem-19, ráj pracujícího. 67 procent dotázaných bylo rádo doma, cítili se produktivnější a užívali si, že nemají svého šéfa nablízku. Ale, navzdory tomu všemu, se přesto chtějí vrátit do kanceláře. Je zřejmé, že v tomhle příběhu jde o víc.

Po měsících pandemie je potvrzená nezaměstnanost přes 10 procent, nejvyšší od roku 1940. A míra pracovních sil pracujících na dálku už v květnu stoupla, podle Banky federálních rezerv v Dallasu, na 35,2 %. Tento přechod neúměrně zahrnul bílé pracující, protože třetina černošských a latinských pracujících přišla o práci, když se ekonomika předtím zadrhla. U lidí barevné pleti je pravděpodobnější, že budou mít nepostradatelné zaměstnání, jež jejich osobní přítomnost vyžaduje.

Profesor chemie na městské univerzitě v San Francisku Bob Price shrnul svou zkušenost následovně: „Postrádám své spolupracovníky i studenty. Je těžký být tak izolovaný.“ A dále vysvětlil: „Normálně znám ve své třídě každého. Strávili jsme společně hodiny nad laboratorními pokusy. Teď tvořím videa, na něž se studenti dívají. Není to interaktivní ani kvalitní vzdělávání, jakému dávám přednost. A strávím víc hodin nad přípravou.“

Výsledek. Není sporu, kdo si přijde na své tím, že zaměstnanci zůstanou doma – šéfové. Vedení ušetří za pronájem kanceláří, nábytek, služby, údržbáře, dodávky a pojištění. To vše zvyšuje konečný výsledek.

Protože umístění není problém, některé společnosti najímají nový personál v oblastech, kde jsou v zemi nižší mzdy. Gartnerova studie ukázala, že 32 procent organizací nahradí pracovníky nezávislými smluvními partnery, kteří jsou levnější a často nedostávají žádné výhody.

Podniky také touží vyhnout se placení dovolené, nemocenských dávek, důchodu a zdravotních dávek, což je čtvrtina jejich mzdových nákladů. To vše proto, aby pomohly velkopodnikatelům získat zpět miliardy, o které přišly, když se ekonomika zhroutila. A rozbití stávajících odborů nebo zastavení jejich zakládání je také cílem mnoha společností.

Mezitím pracovníci nesou výdaje na vytvoření domácích kanceláří, poskytování internetu a větší placení za veřejné služby. A to ani neřeší otázku kam umístit počítač – do kuchyně, do ložnice nebo, pro pár šťastlivců, na místo, vyhrazené pro kancelář. Jenže co když kancelář potřebují dva, nebo když pár dětí potřebuje místo, kde se budou učit? To se může stát organizační noční můrou.

Jak se doba práce na dálku prodlužuje, špatná ergonomie a stresující změny v rutině mohou vést k vyčerpání a nemoci. Studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum zjistila, že pracovníci na dálku tráví čtyři hodiny neplacené práce týdně navíc! Rozmazávání pracovní doby s časem stráveným rodinou může dávat pocit, že žijete spíše v práci než doma. Není divu, že 69 procent vzdálených pracovníků hlásí, že po šesti měsících pandemie vyhoří.

Další nevýhodou práce na dálku je společenská izolace od spolupracovníků. Možnost popovídat si v odpočívárně, chodit na obědy nebo na happy hour (doba, kdy v barech prodávají zlevněné nápoje, obvykle pozdě večer; pozn. překl.), porovnávat záznamy o platech a pracovních podmínkách, vnímat a řešit diskriminaci – to je to, co buduje pracovní solidaritu a zlepšuje pracovní podmínky pro všechny.

Pojďme dál. Zaměstnání z domova by mohlo být skvělé pro ty, kdo jej potřebují, pokud: jsou hrazeny náklady na vybavení a další věci, jsou pružné, přizpůsobivé rozvrhy, je dostupná péče o děti a je silná ochrana ze strany odborů.

Jakékoli formulace o pracovních podmínkách na dálku však obsahují jen necelá 4 procenta pracovních smluv. Budoucí dohody musí zahrnovat pracovní dobu a ochranu mezd, nábytek a vybavení poskytované zaměstnavatelem, nezdaněné příspěvky vyplácené na výdaje na dodávky a veřejné služby a na bezpečnost práce.

Práce na dálku v tak obrovském rozsahu ohrožuje mzdy, jistotu zaměstnání, zdraví i budoucnost pracovního organizování. Je obtížné spojit se v soukromí se spolupracovníky a budovat solidaritu a organizovat se, když je člověk izolován doma. Mnoho, ne-li většina pracovních e-mailů je monitorováno. A tohle sledování může utlumit snahy o organizaci pracovních sil. Setkání s lidmi v jiných oblastech společnosti může být ve virtuálním světě obtížné. Dělnické hnutí se musí přizpůsobit, a také se přizpůsobuje. Najatí ( i dočasně) pracovníci úspěšně nalezli kreativní způsoby, jak hovořit a organizovat se s odlehlou pracovní silou.

Některé odborové svazy vyvíjejí nové způsoby, jak dostat pracující dohromady s použitím všech stávajících komunikačních prostředků a osobních metod. Joel Vancil zaznamenal, že jeho odborový svaz, PROTEC 17, začal s on-line schůzkami, jakmile pandemie poslala všechny domů do práce, přičemž účast v průběhu měsíců rostla.

Mezitím se mnoho pracujících obrací v hojném počtu k odborům pro pomoc při obraně svých zaměstnání a budoucnosti. Sdružení východoamerických spisovatelů a Sjednocení elektrikářští dělníci zorganizovali nové útvary a vyjednávají smlouvy u The Huffington Post, Gawker Media a několika středozápadních univerzit.

Tyto členskou základnou vedené kampaně požadují, aby vedení zajistilo ochranu odlehlých pracovníků, zastavilo pokusy o omezení zdravotní péče a odchodu do důchodu a ukončilo vypovídání smluv.

Členství v odborech je nízké, ale schvalování odborů je na dlouhodobém maximu. Teď je čas, aby pracovní síly udeřily, dokud je železo žhavé.

Lois Danks October 2020

https://socialism.com/fs-article/working-from-home-who-wins-who-loses/