Projev předsedy TUI Arthura Serquiery

14XII. sjezd TUI PS&A Larnaca, Kypr, 16.-17. 11. 2019

Arthur Serqueira, předseda

Drazí soudruzi,

nejprve vřele zdravím dělníky a třídně orientované odborové hnutí z celého světa a především PAYSEK – Odborový svaz veřejné správy PEO (Kypr) za snahu hostit 13. sjezd TUI-PS.*)

Také bratrsky zdravím soudruha George Mavrikose, generálního tajemníka naší třídně orientované odborové federace, Světové odborové federace.

Rovněž zdravím všechny odborové svazy, ať už sdružené v TUI nebo ve WFTU**) či ne, a všechny delegáty a hosty, kteří se účastní tohoto sjezdu, a stejně tak i ty, kteří z různých důvodů, konkrétně finančních, tu být nemohou, ale kteří, stejně jako my, očekávají, že tento sjezd přinese rozhodnutí, jež naplní naše budoucí vedení, rozhodnutí, jež posílí naši činnost a potvrdí a upevní náš TUI.

Soudruzi,

Pořádáme tento 13. sjezd jen pár měsíců před oslavami 75 let existence WFTU. Od svého založení potvrzuje, že je základním nástrojem k obraně práv pracujících a lidu v třídním a internacionalistickém boji proti našemu společnému třídnímu nepříteli, kapitalistickému systému a jeho přisluhovačům. Soudržná třídní akce se odráží v jejím organickém růstu, protože momentálně zastupuje kolem sta milionů pracujících mužů a žen a tím stovky sdružených a spřátelených odborových svazů na všech kontinentech.

Co se týče TUI, také můžeme říci, že za poslední čtyři roky rostl v pojmech sdružených členů i v počtu pracujících, jež zastupuje, ale, upřímně a konkrétně, stále čelíme potížím a nedostatkům, zejména pokud jde o naši organizaci a komunikaci.

Náš TUI je základní organizací WFTU, jež slouží pracovníkům našeho sektoru. Jsme důležitým nástrojem v boji na obranu veřejných služeb, zásadním v boji se společenskými nerovnostmi a na obranu práv pracujících a lidu.

Náš TUI má velmi jasný postoj proti privatizaci veřejných služeb a ve prospěch opětovného znárodnění služeb, které jsou pro obyvatelstvo nezbytné, a proto říkáme, že „veřejné patří všem, soukromé jen několika“.

Náš boj je soustředěn na obranu veřejné správy, jež slouží lidem, proti změně sestavení státu, jaké nám vnucují vlády, jež naoko slouží velkokapitálu. Tento boj musí být rozvíjen s vědomím rozmanitosti reálií v našem sektoru, na různých kontinentech a v různých zemích, výměnou zkušeností a získáváním větší znalosti opatření, jež jsou v té které zemi zaváděna, jak vzdorujeme a organizujeme pracující k boji.

Soudruzi,

v současnosti v Evropě i v mnoha částech světa hlavní ideologická kapitalistická orientace míří na zničení státních sociálních povinností a veřejných služeb, jež až do 70. let 20. století ve srovnání se zeměmi dalších kontinentů značně uspokojovaly potřeby a požadavky pracujících a lidu.

Pro tyto sociální vymoženosti byly značně důležité sociální revoluce v desetiletích, jež po II. světové válce těmto rokům předcházely, se zaváděním socialismu v několika východoevropských zemích i na dalších kontinentech a s nastolením pokrokových režimů v různých částech zeměkoule.

Jak je uvedeno v návrhu Politické deklarace tohoto 13. sjezdu, s pádem většiny socialistických a pokrokových režimů v 80. a počátkem 90. let 20. století začala být světová ekonomika stále více ovládána velkým a finančním mezinárodním kapitálem, pomocí imperialistických nadnárodních organizací, což mělo na život pracujících a lidu hluboké a dramatické následky. Zesílení ofenzívy velkokapitálu proti pracujícím bylo provázeno závratným nárůstem centralizace a koncentrace bohatství do rukou menšího počtu multimilionářů, s ožebračením širokých mas světové populace. Kapitalismus dělal všechno, aby zvýšil vykořisťování pracujících, napadal dělnická práva a zničil státní struktury, jež plní své sociální povinnosti: vzdělání, zdravotnictví, sociální zabezpečení, bydlení atd., jen, od země k zemi, s lišícím se způsobem, rozsahem a rychlostí tohoto procesu.

Ve skutečnosti, v situaci akutní ekonomické krize z kapitalistické nadprodukce, imperialismus využívá svých nadnárodních organizací – MMF, EU a NATO – ve snaze vnutit nový světový řád, za použití agresivních politických, ekonomických a vojenských prostředků, a zhoršuje životní a pracovní podmínky pracujících, především zaměstnanců veřejné správy, a také zhoršuje stav veřejných a přidružených služeb ke skutečnému společenskému a civilizačnímu úpadku.

V Evropě, která je jednou ze společenských a politických vědeckých laboratoří používaných kapitálem, došlo po zhroucení socialistického tábora a zvlášť po přijetí Maastrichtské smlouvy k nárůstu využití vládnoucích tříd státního aparátu ke snaze a ke vnucení jednotné agresivní politiky proti právům pracujících a lidu. Tato smlouva zavedla princip uživatel/plátce ke zničení veřejných služeb, k jejich odvedení do kapitalistických firem a také k jejich privatizaci. Pojišťovací společnosti, nemocnice, školy, univerzity a další veřejné služby a zařízení teď ovládá finanční kapitál.

Později, s Amsterodamskou smlouvou z roku 1997, se Smlouvou z Nice z roku 2001 a s Lisabonskou smlouvou z roku 2007 tuto politiku vyostřil a zavedl Ekonomickou a měnovou unii a Euro, což je nástroj, použitý k progresivní eliminaci národní svrchovanosti každého členského státu, k podřizování národů pravidlům, jež ničí jejich výrobní kapacitu, zvlášť v okrajových evropských zemích jako je Portugalsko, Řecko a další, a je zaměřený na fungování ekonomiky finančními spekulacemi, s převáděním státních fondů do soukromých bank.

A s novější Rozpočtovou dohodou (Fiscal Compact), vnucenou francouzsko-německou osou, dále vyostřují tuto zpátečnickou a úpadkovou politiku, jejímž prvotním cílem je vnější kontrola státního veřejného schodku, což vede k surovým škrtům veřejných investic a k velice negativním následkům na životní podmínky pracujících a lidu, růstu chudoby, bídy, nezaměstnanosti a nejistých zaměstnání.

 Pracovníci veřejné správy v zemích EU jsou ti, kteří jsou více zasaženi slepou ekonomickou povahou této politiky, ztrácejí společenská práva, platy, penze a sociální dávky.

Soudruzi,

navzdory této násilné kapitalistické ofenzívě je naší povinností ocenit a chválit odvahu pracujících a lidí, kteří v mnoha evropských zemích vzdorují této politice Evropské unie a odmítají Euro. V každé zemi bojují za alternativy pokroku a sociální spravedlnosti a v mnoha případech odmítají politiku po sobě jdoucích „regulačních programech“ trojky, které ničí pracovní a sociální standardy, popírají nejzákladnější a nejnezbytnější životní podmínky a vedou k hospodářskému úpadku a rozpadu státní svrchovanosti.

Soudruzi,

v Portugalsku, navzdory faktu, že agresivní program trojky skončil v roce 2015 a že v říjnu onoho roku byla poražena pravicová vláda, stále čelíme protidělnické a asociální politice, určované politickým direktorátem hlavních mocností Evropské unie, konkrétně Německa a Francie. Jsou stále napadána na základní práva pracovníků portugalské veřejné správy – konkrétně velkými škrty platů, penzí a sociálních dávek.

V kontrastu s tím byla v posledních desetiletích v některých zemích Latinské Ameriky rozvíjena politika, jež měla pokrokovou povahu a hájila jejich svrchovanost, se silnějším zasahováním státu do ekonomiky a s politikou, jež byla přátelštější vůči pracujícím a lidu a pomáhala tudíž růstu stálejší ekonomiky, ochraně práv pracujících a větší sociální spravedlnosti. V posledních letech ale imperialismus provedl znovu protiútok ve snaze zničit tyto pokrokové procesy, konkrétně ve vztahu k socialistické Kubě, Venezuele, Nikaragui a Brazílii, a naposledy v Bolívii. Jsme si ale jistí, že statečný a odhodlaný odpor a boj pracujících a lidu těchto národů imperialistickou ofenzívu nakonec porazí.

Soudruzi,

je jasné, že tato situace vyžaduje prohlubování mezinárodní solidarity třídně orientovaného odborového hnutí, jež vede k rozvíjení a nárůstu bojů na národní, oblastní a mezinárodní úrovni, konkrétněji v sektoru veřejné správy a přidružených služeb.

Pro třídně orientované odborové hnutí nemůže být ekonomický rozvoj a skutečná demokracie bez prohlubování a navyšování práv pracujících, odstranění nejpalčivějších společenských nerovností, a to vyžaduje zajištění bezplatného, veřejného a všeobecného vzdělání, zdravotnictví, sociálního zabezpečení a dalších služeb, jako je veřejná dodávka vody, bydlení a ochrana životního prostředí.

Tento základní cíl může být zaručena jen zásahem pracujících a jejich spoluúčastí na změně státní moci, dnes ovládané finančním kapitálem, a je možný jen tehdy, jestli pracující získají nutné třídní uvědomění k rozvíjení boje, jenž povede ke změně rozložení sil a umožní přeměnu společnosti a výstavbu socialismu.

Soudruzi,

právě v kontextu tohoto vzdoru a boje se portugalský FNSTFPS rozhodl připojit k našemu TUI veřejných služeb, organizaci Světové odborové federace, se kterou sdílíme základní zásady našeho odborového projektu: odborářství akční jednoty, masové, třídně orientované, demokratické a nezávislé. V této činnosti stála moje odborová federace neochvějně na ochranu veřejných služeb a práv pracujících a odmítla ostatní organizace, jež prosazují reformismus a třídní smír.

Soudruzi,

zatím si účast mé odborové federace získala a zvýšila zodpovědnost, protože jsme zastávali pozici předsedy TUI.

Náš vstup do TUI PS nijak nebrání pokračování našich kontaktů a styků ani naší akční jednotě s ostatními třídně orientovanými evropskými či mezinárodními odborovými svazy, které nejsou členy WFTU, dokud tyto organizace sdílejí náš odborový a politický projekt budování spravedlivější společnosti bez vykořisťování a dokud chtějí jednotně bojovat proti pravicové politice, jaká je zaváděna v Evropě.

Soudruzi,

Ačkoli čelíme potížím, omezením a nedostatkům ve fungování našeho TUI na celosvětové nebo oblastní úrovni, dokážeme postupovat kupředu pokrokově na všech světadílech, zesilovat naše zásahy, solidaritu i boj.

Bojovali jsme a budeme pokračovat v zasahování a boji:

  • Proti zavírání, vydávání nebo privatizaci veřejných služeb a jejich přebírání soukromými monopoly;
  • Proti vykořisťování a ničení práv pracujících, získaných jejich bojem po celém světě;
  • Proti napadání práv pracujících a práce s právy – konkrétně v našem sektoru ve snaze snížit náklady na práci;
  • Proti nejistým smluvním vztahům;
  • Proti najímání pracovníků prostřednictvím pracovních náborových agentur;
  • Proti ztrátě penzijních práv, zvyšování penzijního věku a škrtům v penzijních částkách.

Soudruzi,

V současném mezinárodním kontextu je stále zásadnější rozvíjet internacionalistickou solidaritu mezi třídně orientovanými odbory. Za poslední čtyři roky byly podniknuty významné kroky k růstu a posilování našeho TUI. Ve značné míře k tomu došlo díky snaze USB a našeho soudruha Pierpaola (Leonardiho, generálního tajemníka TUI PS mezi 12. a 13. sjezdem; pozn. překl.), kterého velice vřele zdravím. Zaslouží si, aby mu náš sjezd vzdal poctu za jeho bojovnost a obětavost.

Ale, jak říká soudruh Pierpaolo, ještě je před námi plno práce, jako zlepšení naší vnitřní komunikace a získání dalších třídně orientovaných odborových svazů do našeho TUI. Takže po tomto sjezdu a na základě zaměření, jež právě přijímáme, musíme i nadále zlepšovat naši organizační činnost, zodpovědnost a kolektivní závazek k rozvíjení naší činnosti, abychom překonali současné potíže, konkrétně co se týče našich finančních zdrojů, abychom byli schopni splnit očekávání nás i pracujících, které zastupujeme.

Jsme si jistí, že příspěvky všech účastníků tohoto sjezdu posílí organizační schopnost našeho TUI a zlepší naše akce a solidaritu v internacionalistickém boji pracovníků veřejné správy proti kapitalistickému vykořisťování. Abychom toho dosáhli, potřebujeme větší přítomnost našich třídně orientovaných odborů v podnicích a na pracovištích a musíme zesílit boje na národní, oblastní i celosvětové úrovni, s následujícími hlavními cíli:

  1. Boj proti kapitalistické a militaristické integraci, odmítání diktátu a podmínek, jež poškozují pracující i národy, a obrana svrchovaného práva lidí rozhodovat o své budoucnosti;
  2. Zavedení sociální politiky, jež odpovídá zájmům pracujících a lidu, za spravedlivější přerozdělování bohatství a odmítání sociální politiky charitativního typu;
  3. Moderní, fungující, kvalitní, všeobecné a bezplatné veřejné služby, jež naplní skutečné potřeby lidí, a to bez outsourcingu (pro šťouraly – mluvme česky: provozování činnosti pomocí externích zaměstnanců; překl.)nebo privatizace, odmítání jejich využívání k vytváření zisků pro soukromý kapitál;
  4. Konec nejistoty zaměstnání, zajištění trvalé práce s právy pro všechny pracující, konkrétně pro naše pracovníky centrálních, oblastních a místních vlád ve státem vlastněném sektoru;
  5. Placení přesčasové práce, ohodnocenou a důstojnou práci na směny;
  6. Právo na odborářské svobody (sdružování, shromažďování, demonstrace, spoluúčast, stávka) na všech pracovištích a právo na kolektivní vyjednávání;
  7. Jednotnou činnost pracujících a boj proti reformismu a buržoazní ideologii.

Soudruzi,

jednotni a organizováni posilujme svou činnost a rozvíjejme konkrétní iniciativy a boje v internacionalistické solidaritě, jež zahrnují co nejvíc pracovníků našeho sektoru, členů i nečlenů TUI PS nebo WFTU, takto získávejme stále víc spřízněných odborových svazů, aby sdílely naše cíle, boj a změnu společnosti.

Závěrem chci vyřídit naši trvalou a aktivní solidaritu s pracujícími a s lidmi, kteří na různých kontinentech bojují proti imperialismu, za svobodu, nezávislost, svrchovanost a územní soudržnost a proti útlaku a vykořisťování. To je vždy vysoce uznávaná zásada WFTU, zásada, za niž budeme vždy bojovat.

AŤ ŽIJE METINÁRODNÍ ODBOROVÝ SVAZ VEŘEJNÝCH SLUŽEB!

AŤ ŽIJE SVĚTOVÁ ODBOROVÁ FEDERACE!

AŤ ŽIJE INTERNACIONALISTICKÁ SOLIDARITA!

AŤ ŽIJÍ PRACUJÍCÍ SVĚTA!

——————————

*) TUI-PS – Trade Union International of Public Services – Mezinárodní odborový svaz veřejných služeb

**) WFTU – World Federation of Trade Unions – Světová odborová federace