Stanislav Grospič k novele rozpočtu

Vystoupení k tisku 889 novela státního rozpočtu 23. 6. 2020

(12.30 hodin)

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi také několik poznámek k tématu, které je navýsost závažné, protože dnes tady spouštíme diskusi, na jejímž konci v třetím čtení bude rozhodnutí, zda ano, či ne zadlužit Českou republiku, český stát půl bilionem Kč. Je to částka nevídaná.

Já si dovolím na začátek citovat jednoho amerického diplomata, který o České republice prohlásil: Máme vás dobře zanalyzované. Vypadáte dobře, jste výborní technici, sportovci, máte krásné ženy, měli jste jeden z nejlepších průmyslů na světě, za 3 500 oborů jste jich provozovali 1 800, a to neměl nikdo ve světě, od výroby knoflíků, skla, porcelánu, piva, zbraní až po jaderné elektrárny. Máte nádhernou zemi. Ale máte jeden velký průšvih, jste všichni proti všem, nejste schopni se na ničem domluvit, nemáte disciplinu, vy se sjednotíte jednou za 20 let, když vám sem přijedou cizí tanky nebo vyhrajete olympiádu v hokeji. Co se vám však za posledních 30 let podařilo, a to se nepodařilo ani minulému režimu, úplně vynulovat všechny úspěchy, kterých jste v minulosti dosáhli. Dnes jste pouze skladem, montovnou Evropy.

To je prohlášení vysoce postaveného amerického diplomata a u mě to evokuje přesvědčení, že v podstatě nejsme jenom montovnou Evropy, ale že jsme vlastně kolonií, která je odvislá od jiných evropských států, členských států Evropské unie, možná i od Spojených států amerických, a že se rozhodujeme podle toho, komu právě zvoní hrana a kdo bude vlastně ochoten jednou přispět na nákup českých dluhopisů, a také hlavně úroků z nich. Protože ono nejde jenom o ty dluhopisy, počítá se s tím, že vlastně dluhopisy se nikdy nesplatí, že se budou splácet pouze úroky z nich, při té sumě 500 miliard, a to nejsem ekonom, to reálně není možné. Bude use dojít k umoření části nynějších, později tzv. „starých dluhopisů“ novými. Pak budou banky a nadnárodní peněžní korporace nasyceny. Ovšem, nezhroutí-li se sám kapitalistický vyrobí působ jako systém. Stále více lidé po celém světě dávají čím dál hlasitěji neochotu žít po celé gemace na dluh  novodobém otroctví.. To je na okraj k daru, který nám pravicové vády přinesly téměř před třiceti lety.

V roce 2018 jsme schvalovali státní rozpočet ve výši 1 bilionu 688 miliard Kč. V roce 2019 to byl 1 bilion 505 miliard Kč, v roce 2020 původní rozpočet činil 1 bilion 618 miliard Kč. Zanedlouho na to, tuším konec března, počátek dubna, jsme schvalovali už schodkový rozpočet ve výši 200 miliard Kč, následně tiskem 789 jsme schvalovali schodkový rozpočet ve výši 330 miliard Kč, a nyní stojíme před otázkou, abychom v tisku 833 schválili rozpočet se schodkem 500 miliard Kč.

Není žádným tajemstvím, že paní ministryně financí se dušovala, že už nepůjde do Poslanecké sněmovny, před toto fórum s požadavkem, aby státní rozpočet obsahoval ještě větší schodek. Upřímně řečeno, nejsem o tom zcela přesvědčen. Nikdo nezná přesná čísla a otázka nouzového stavu, tříměsíčního vypnutí ekonomiky, problémů způsobených epidemií koronaviru. Odstávka automobilového průmyslu, kdy například mladoboleslavská Škodovka jela zpočátku  pouze na dvě směny některé provozy pouze tři dny v týdnu. Pak v dvousměnném provozu a teprve několik týdnů zpět se rozjíždí s určitými omezeními na třísměnný provoz. Určitě chápeme těžkosti dané  firmy a automobilového průmyslu v ČR i jinde ve světě. Jen v České republice a je na ni navázáno téměř 25 % firem České republiky z řad drobných osob samostatně výdělečně činných, menších subdodavatelských firem budící řadu a řadu otázek  jak se vývoj vlajkové lodě českého průmyslu bude dále odvíjet.

Já nejsem v této situaci přesvědčen o tom, že bychom měli podporovat jenom osoby samostatně výdělečně činné. Ano, samozřejmě musíme, a zejména ty OSVČ, kteří díky vypnutí ekonomiky, nouzovému stavu a zákazu nesměli podnikat. Ale pak je také řada dlaších firem, která nemohla, nebo z důvodu nákazy, nákazových opatření musela vypnout a zastavit své provozy. Samozřejmě nemohly se zastavit elektrárny, nemohly se zastavit hutě, nemohly se zastavit sklárny, nezastavila se úplně doprava, která na tom tratila nejvíc a která nemůže nikdy dohnat onen schodek, protože prostě výpadek tří měsíců nelze naplnit tím, že najednou v průběhu léta nebo podzimu se zvýší výrazně objem přepravených osob.

Musím také podotknout, že rozhodnutí bývalého ministra Ťoka bez výběrového řízení na tři roky zadat přepravu některým společnostem typu Arriva, se ukázalo jako vysoce tragické. Dodnes se tato společnost nevykázala (nevyrovnala?) s provozními problémy, dodnes není schopna zprovoznit ani automaty, které vydávají jízdenky ve stanicích, kudy projíždí, a to nemluvím o tom, že nelze koupit jednu jízdenku, která by umožňovala lidem zvolit si cestu jednou třeba Arrivou a vrátit se Českými drahami.

To jsou drobné problémy, které tíží lidi, o kterých diskutují, které jim přidělávají starosti při návratu domů a které bohužel, byť se plnila železnice a odčerpávala značnou kapacitu přetížených silnic, způsobily pravý opak. A to je také odpovědnost vlády, byť rozumím tomu, že komunistická strana vyjádřila svou podporou důvěru této vládě a umožnila jí vládnout s důvěrou, nikoli v demisi, nikoliv v nějakém polovičatém stavu, a také že jí schválila onen rozpočet na rok 2020 a pak všechny zatím zbývající rozpočty, které navyšovaly ty schodky na 200, 330 miliard Kč, a že po dlouhých jednáních a vyjednáváních je ochotna podpořit i oněch 500 miliard. To zejména proto, že chceme, aby se také vyrovnaly propastně nízké příjmy zdravotních sester v sociální oblasti, a to nejméně o 2 miliardy, protože jsou na tom mzdově a platově mnohem hůře než zdravotní sestry třeba i v jiných zdravotnických zařízeních. A to neříkám z důvodu toho, že bych nepřál sestrám ve zdravotnických zařízení typu nemocnic, lůžkových zdravotnických zařízení, protože i tam ty platy nepokrývají dneska už inflaci, která se stále více rozrůstá v České republice.

Kladu si otázku, s jakými penězi vlastně vláda počítá, s úvěrovými, jaká bude jejich hodnota, jakou základnu tvoří směnka, zdaleka neplatí tříměsíční příslib směnky učebnicově přemílaný na různých katedrách vysokých a středních škol. Dnes se již hovoří o dluhopisech, ale dluhopisy kupují banky, a bankovky budou postupně ztrácet charakter úvěrových peněz, nebudou postupně odpovídat hodnotě odpovídajícího zboží, budou se znehodnocovat, bude klesat kupní síla, a to rychleji, než se bude oživovat ekonomika, a budou stoupat ceny zboží a poroste míra inflace, nikoliv inflace podporující ekonomický růst.

Rozumím tomu seznamu, kterým bylo rozděleno 136 miliard do jednotlivých položek a kdy bylo takzvaně vyhověno požadavkům komunistické strany. Ale pokud tyto hodnoty půjdou čistě do segmentu spotřebitelského průmyslu a nepůjdou do průmyslu velkého, s vysokou přidanou hodnotou, potom to budou peníze projedené, nenastartují ekonomický růst, nenastartují zaměstnanost, a nebude to trvat dlouho a budeme stát tady před otázkou, zvyšovat státního zadlužení, zvyšování příspěvku na podporu v nezaměstnanosti, řešit sociální dávky. A v této souvislosti se trošku podivuji té diskusi, kterou vedou Piráti, která se týká takzvaných dohodářů. ***

(12.40 hodin)
(pokračuje Grospič)

Já nechci polemizovat o tom, že tito lidé si zaslouží důstojný život a důstojné příjmy. Ale rád bych jim tady kolegům Pirátům připomněl, prostřednictvím pana předsedajícího, takové základní stanovisko z hlediska pracovního práva, kterým je vlastně také mým denním chlebem.

A protože tady musím ohlásit i určitý střet zájmů, protože vedu jeden malý odborový svaz, tak bych chtěl říci něco o českém pracovním právu.  Dohoda o provedení práce v českém pracovním právu je zvláštní forma zakládajícího pracovního vztahu, vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která není pracovním poměrem. Zdůrazňuji, která není pracovním poměrem. Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Pracovní vztahy mimo pracovní poměr by tedy měly být využívány pouze například pro příležitostné brigádníky. Podobným pracovně právním vztahem je též dohoda o pracovní činnosti, která je vhodnější spíš pro činnost soustavnějšího charakteru. A například smlouva o dílo je již značně odlišná, protože nejde o pracovní vztah s jistým garantovaným obsahem, ale o klasickou občanskoprávní smlouvu mezi objednatelem, de facto klientem a zákazníkem a zhotovitelem, de facto podnikatelem, živnostníkem. Tedy nikoli o vztah zaměstnavatele a zaměstnance, o vázaný vztah, ale o dodavatele a odběratele.

Dohoda o pracovní činnosti má trošku odlišný charakter, ale velice se podobá. Dohoda o pracovní činnosti v českém pracovním právu je zvláštní formou základního pracovně právního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, která není rovněž pracovním poměrem. A znovu tu zdůrazňuji, není rovněž pracovním poměrem. Dohoda o pracovní činnosti je upravena zákoníkem práce, což je obecně známo. Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. A pracovní vztahy mimo pracovní poměr by tedy měly být využívány pouze například pro příležitostné brigádníky. Podobným pracovně právním vztahem je též dohoda o provedení práce, která je vhodnější pro činnost spíš jednorázového charakteru. Například smlouva o dílo je již značně odlišná, a proto nejde o pracovně právní vztah s jistým garantovaným obsahem, ale o klasickou občanskoprávní smlouvu mezi objednatelem, de facto vztah mezi klientem a zákazníkem, zhotovitelem díla, de facto podnikatelem a živnostníkem, tedy nikoliv o vztah zaměstnavatele a zaměstnance, ale dodavatele a odběratele. Dohoda musí být uzavřena písemně, musí v ní být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

Rozumím těm pokusům prodloužit ji ze 300 hodin na 400 hodin ze strany zaměstnavatelských  svazů. Je to proti zájmům zaměstnanců, protože to znehodnocuje cenu jejich pracovní síly v klasickou osmihodinovou pracovní dobu, devalvujeji.  Ve srovnání s řádným pracovním poměrem jsou omezena některá práva zaměstnance i zaměstnavatele, například výpovědní lhůta trvá jen 15 dní, nelze ji uzavřít pro práci v rozsahu překračujícím průměrnou polovinu stanovené týdenní pracovní doby, a je proto vhodná například pro pravidelné servisní či úklidové služby.

Myslím si, že to je laciný úkon ze strany ministryně financí, možná i ministryně práce nebo vlády, Pirátům, za to, aby tedy podpořili vládní schodek státního rozpočtu ve výši 500 mld. Kč. Rozumím i tomu, že to je vítaná skupina zhruba 116 tisíc občanů. Nemyslím si, že by tito lidé měli být ostrakizováni, ale je to třeba jeden z důvodů, proč jsme měli velké dilema, velké dilema podpořit transpoziční novelu zákoníku práce, která šla nad její rámec, zavedla sdílená místa a i po vyjádření předsedy ČMKOS je to zcela bezpředmětné a míjí se to zcela účinkem. Není to nic proti snaze i KSČM pomoci těm lidem pracujícím na dohodu o provedení práce i pracovní činnosti, který tento kapitalistický systém dotlačil do situace, kdy starobní důchod nestačí na pokrytí jejich základních životních potřeb. Takovou podporu KSČM samozřejmě podpoří a to i v avizované výši 31 tisíc Kč.

V této situaci si myslím, že by mělo jít vládě především o to, aby podpořila hnací motory ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou, nezbytné osoby samostatně výdělečně činné, které skutečně trpěly krizí, byly nuceny zastavit své provozy a pak se postarat o zaměstnance. Pak se postarat důstojně o zaměstnance a udělala vše pro udržení  zaměstnanosti. Nebude-li toto splněno, bude velice složitý tlak na sociální systém i systém důchodový.

My jsme ochotni diskutovat v druhém a třetím čtení o výši 500 miliard schodku. Ale předem chci říci, že nebudou-li vyslyšeny naše pozměňovací návrhy, nebude-li například přidáno zdravotním sestrám v sociálních oblastech, potom naši podporu nečekejte. Nečekejte naší podporu pokud nic neučiníte jako vláda pro udržení rozhodující míry zaměstnanosti.

Stanislav Grospič