Vyjádření  k výročí 17.listopadu

Připomínáme si Mezinárodní den studentstva, připomínku teroru nacistických okupantů, kteří brutálně potlačili manifestaci vysokoškolských studentů 17. listopadu 1939. Symbolem této události se stal zavražděný student Jan Opletal, rodák z hanácké Litovle. Po tomto masakru začala masová vlna zatýkání, studenti byli deportováni do koncentračních táborů, řada z nich zavražděna. Následně nacisté uzavřeli české vysoké školy ve snaze pomoci zničit český národ znemožněním růstu pro něj tak typické vzdělanosti.
Toto výročí, hlavní připomínka 17. listopadu, bylo účelově zastíněno výročím demonstrace na Národní třídě, provokace vedené agentem Státní bezpečnosti, která vyústila v převrat a porážku socialistického zřízení, které padlo nakažené nemocí perestrojky a všelijakých oportunistických veletočů za poslední desetiletí. Byla to i zrada kariéristických odborářských špiček a dalších kariéristů. Toho všeho disident dovedně využil i lživými slovy , že socialismus bude zachován . Ti všichni otevřeli cestu k převratu, na kterém většina ze jmenovaných vydělala.Většina společnosti si dříve nebo později musela projít složitostí kapitalistické restaurace, nezaměstnaností či neúspěšnou snahou obnovit  řemeslné živnosti.

Naší zbraní je kritický pohled na minulost, která zasluhuje seriózní analýzu, nikoli jen růžové brýle nostalgie.
Od konce roku 1989 se dostala k moci postupně dostávala „mladá“ oligarchie, která s chutí ruku v ruce s narychlo spíchnutou politickou „reprezentací“ otevřela dveře všem, kteří si z našeho státu chtěli něco odnést: zahraničnímu kapitálu i velkým bratrům, Spojeným států a Spolkové republice Německo, ve které se ještě pořád zlomek společnosti ve spojenectví s našimi soudobými vlastizrádci chce stále revanšovat za konec nacistické okupace, za porážku nacismu.
Nepřišla demokracie, nezazněl hlas lidu. Přišla vláda politických kariéristů spjatých s nadnárodním bankovním kapitálem. Následovaly vlny primitivního antikomunismu doplňující politické potřeby oligarchie, složené z včerejších kariéristů . Přišel režim, který  se tvářil formálně demokraticky, ale ve skutečnosti nenaplňoval vůli lidu, ale požadavky Washingtonu, Bonnu, Bruselu, Paříže  a Tel Avivu. Bez ohledu na náš národní zájem a většinou i proti němu.
Antikomunistické dogma zamořilo školy, média i veškerý veřejný prostor. Komolí se nejen období let 1945-90, ale i doba předchozí. Pro antikomunisty je i osobnost prezidenta Masaryka příliš „levičácká“. Zpochybňuje se vše – od záměny obětí za viníky druhé světové války, osvoboditelů za vrahy a okupanty, až po základní otázku naší samostatnosti, kterou někteří reakční činitelé i teoretici nemohou ani dnes skousnout. Osoba druhého prezidenta Eduarda Beneše se dnešní vládnoucím elitám hodí ještě méně.
Je zašlapáváno cokoliv, co zavání vlastenectvím, národní hrdostí, úctou za poctiv vykonanou práci. Vzorem se stává nynější vládnoucí dekadence, amerikanizace kultury protlačila na úkor umění kýč, brak, násilí a perverzi, prostě komerci, za kterou „tráva neroste“.
Jako vrchol národního ponížení je pak vazalské členství v EU, tomto společenství nadnárodních koncernů, a paktu NATO, paktu, který realizuje imperialistickou politiku západních kapitalistických velmocí – realizuje je válkou, vražděním a okupací. Třešničkou na dortu je nekritické a servilní spojenectví s apartheidům režimem v Izraeli, které nás dohnalo na zahraničněpolitickou periferii.
Naše hospodářství je zprivatizované, v rukou domácí buržoazie a nadnárodního kapitálu, rozkradené. Desetiletí usilovné práce českého lidu přišly vniveč. Zbohatlíci mají však i dnes co rozkrádat. Naše úsilí je také v tom, zastavit toto rabování a potrestat viníky rozkrádání národního majetku.
Čeká nás náročný úkol: Jednak připomenout skutečný význam 17. listopadu, Mezinárodního dne studentstva, deratizovat veřejný prostor od antikomunismu a především nahradit historický omyl kapitalismu spravedlivým zřízením, kdy bude český pracující na rozdíl od oligarchie, hokynářů a nenažrané manažerské šlechty pánem v této zemi!
Češi mají na víc!

Sekretariát OS ČMS